Jdou dva chlapi po lese a najednou příjdou k okraji velké a hluboké propasti.'Vídíš to', povídá ten první,'taková strašná díra a oni sem nedají ani ceduli, co kdyby tam někdo spad? Jak to může bejt hluboký?'. ' No to můžeme lehce zjistit,' povídá ten druhý, 'hodíme tam kámen, budeme počítat a až dopadne, tak poznáme jak to je hluboký.' Vezmou tedy oblázek, hodí ho do jámy a poslouchají. Nic.' Musíme vzít něco většího' řekne ten první a dívá se, co by tam hodil. Najde pěkně velkou a těžkou traverzu. Vezme jí a hodí do jámy. Oba poslouchají, kdy dopadne na dno. ' Padesát metrů' vykřikne ten jeden, 'To je strašný, padesát metrů a není tady žádný zábradlí ani cedule'. Najednou oba uvidí jak přímo k jámě běží bílá koza. Vůbec se nerozhlédne a rovnou skočí do jámy. 'Viděl si to. Ta koza se musela rozmlátit na padrť. Ta musela bejt blázen, takhle tam skočit'. Za malou chvíli se k nim přiloudá stará babka. ' Mládenci, neviděli jste tady takovou bílou kozu?' ptá se. ' No zrovna se o ní bavíme. Před chvilkou tady utikala a ani se nepodívala a rovnou spadla tady do té jámy'. ' No to není možný' brání se babka, ' vždyť já jí měla přivázanou k takový velký, těžký traverze!!!'